Říjen 2016

Vlak

26. října 2016 v 23:58
Pamatuju si, že když jsme na začátku roku říkali, odkud pocházíme, stejné město řekli asi tři nebo čtyři spolužáci. Jezdím s nimi každý den vlakem, občas spolu sedíme, občas ne. Pátek byl zrovna ten den, kdy jsme spolu neseděli, protože na půl cesty na nádraží jsem si uvědomil, že jsem ve škole nechal peněženku a musel se vrátit.
Vlak mi ujel, čekal jsem hodinu na další, bohužel, pátek, tři hodiny odpoledne, miliarda lidí, člověk je rád, když najde jedno místo na sezení.
A víte, kdo byl "klikař" toho dne? Já. Měl jsem dvojsedačku (to snad nejhorší místo u dveří) pro sebe. Nikdo si ke mně zpravidla nesedá, ani se nedívím. Asi dvě minuty před vyjetím vlaku vidím, že ještě někdo běží po schodech, vlak stíhá na poslední chvíli, skáče do dveří, sundavá kapucu z hlavy a s vydýcháváním hledá místo. Nakonec se svalí na to nejbližší, co najde.

Charakteristika

20. října 2016 v 19:48
Nesnášim slohovky. Nesnášim je kvůli tomu, že musím psát něco, co si posléze přečte někdo, kdo mě přímo zná, kdo mi za to dá známku, kdo mi bude do očí říkat moje chyby. Jinak psaní miluji. A jestli nenávidím nějaký slohový útvar, tak je to popis.
Jakmile bylo řečeno, že budeme popisovat, trochu mi slezl úsměv ze rtů, doufal jsem ve vyprávění...
No nic... Tak jsem se modlil, aby padla charakteristika třeba nějakého kamaráda, člena rodiny, oblíbené knižní/filmové postavy nebo třeba i popis námi vymyšlené osoby. A ono ne.
"Charakteristika naší osoby"
Češtinářka mi bodla kudlu do srdce...