Mám právo být unavená?

27. ledna 2016 v 18:12
Po mnoholetém sportování, vákendových závodech a nekonečných trénincích jsem si zvykla na jednu věc - na únavu. Pamatuji si dny, kdy jsem přišla domu, sprchu di ávat nemusela, protože jsem to stihla v klubu, hlad jsem neměla a šla jsem rovnou spát... Co na tom, že ještě neskončil ani večerníček. Byla jsem fyzicky unavená, ale ráno jsem se probudila a byla v pohodě, ač jsem cítila bolest v každém svalu. Dokázala jsem pracovat, trénovat, učit se a fungovat, aniž by si někdo mé únavy všimnul.


Poslední dobou se zase cítim unavená, i když mi to uř nepřijde fyzické. Jenom sedím, koukám do diáře, co musím udělat, sleduji seznam domácích prací na lednici, koukám do rozestavěného bytu, kde je práce jak na kostele a sotva se vmáčknu do svého pokoje, kde se nedá ani otočit. Nechce se mi nic dělat, protože vím, že od těch půl šestý ráno, co vstávám, jsem toho udělala... Málo. Co stíhám udělat od půl šesté ráno do čtyř do odpoledne? Vyčistím si zuby, obléknu se, připravím do školy, jedu do školy jedním autobusem, druhým autobusem, jsem ve škole, řeším ty krásná Nka, co budu mít na vysvědčení, čekám i hodinu na autobus, čekám na druhý atobus, přijdu domu a mám tak... osm hodin, než jdu spát. Problém je, že matka neztrpí jakkoukoli práci po osmé večer, takže mám jenom šest hodin. Když mám štěstí, tak se poprvé za den najím, protože prostě nemám čas a chuť na jídlo... Většinou však jím poprvé až kolem osmé. Musím doma pomoct, protože každý den děláme něco. Pak se snažím probojovat do pokoje, kde chci udělat něco do školy, ale ani na zemi není místo, abych mohla napsat úkol, tak ho tedy píšu ráno cestou do školy na jedné z učebnic... Kupodivu tam je větší klid než doma. Pak jsou domácí práce a všemožný... hovadiny. Najednou je osm, chci se jít vykoupat a... Samozřejmě. My nemáme koupelnu. Takže jdu k bratrovi, abych se u něho mohla vysprchovat (pokud je doma, což se také moc často nestává). Po osmé jsem unavená, ale potřebuji se učit. Jenže v téhle chvíli přjde matka. "Co s tebou zase je?!" syčí na mě okamžitě a říká, co všechno jsem neudělala. "Jsem unavená", odpovídam automaticky.
A ona opáčí, že nemám právo být unavená.
Proč na to nemám právo? Přes dvě hodiny denně sedím v uřvaném autobuse, nemohu tam usnout, protože je silnice samí výmol a netopí se tam, tak mrznu. Šest hodin prosedím ve škole, kde se opět řve. Doma je hluk z vrtačky a kdo ví čeho. Máma přijde v sedm nebo osm. Práci má klidnou, sedavou, pak jde na kafíčko a stěžuje si, že je unavená. Fajn, je jí přes čtyřicet a pracuje osm hodin denně - z toho má hodinu volna a dvě hodiny tak prosadí u kafe s kolegyněma. Říká, že je unavená, ale já taky... Jenže nemám právo.
Nechápu však proč. Protože jsem mladší? Protože si myslí, že si házím klacky pod nohy schválně? Nebo je to tím, že neví, jaké je to počítat funkce, jejichž název ani nevyslovím, protože se snažím naučit chemické vzorce, které nechápu, protože se učím dva cizí jazyky, doučuji se kódování a učím se 250 měst po celém světě a jejich přesné umístění na mapě? Umím jich možná padesát a nejsem si jista, zda dokážu napsat zítřejší písemku za jedna, což by se vzhledem k trojce z pondělí hodilo...
A máma? Před chvílí mi psala, že se staví ještě na kafe, ať udělám nevlastní sestře něco k večeři...

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Poli Poli | E-mail | 27. ledna 2016 v 22:09 | Reagovat

Asi jsem nejmladší kdo tento článek čte. Myslím si že máš právo. Každý člověk má právo. Teď se omlouvám ale říct takovou hovadinu že nemáš právo být unavená, je prostě, nepochopitelné. Nesnáším takové zacházení, již nevím co dodat. Hlavně si někdy najdi klid, zkus si v létě najít někde v přírodě klid a jít se tam učit, zkus nebýt ovlivňovaná okolním světem,a možná moje rada je na nic. Nevím, možná bys sis měla o tom promluvit s mamkou ( možná to bude na nic ), nějak jí to jaké to je( ale možná nepochopí). A již doopravdy nevímco napsat. PS: Přeju úspěch v písemce ;-)

2 Pola Pola | Web | 27. ledna 2016 v 22:18 | Reagovat

Myslim, že tvoje máma to vidí tak, že ona je o hodně starší než ty, už nemá tolik energie jako bys měla mít v mládí ty, už toho tolik nezvládá a není tak flexibilní, navíc (a ted, když jsem starší, už to taky vidím) ona má zřejmě závažnější problémy - musí platit složenky, starat se o děti, podle toho, co píšeš, tak rekonstruujete byt a to taky není žádná sranda, navíc chodí do práce a kdo má dneska práci jistou? Přece jenom ta škola je stále takovej "bezpečnej přístav", postupuješ třídama a tak nějak neřešíš, co bude za rok nebo za dva... Samozřejmě nevím, jak je na tom zdravotně, ale člověk ve 40 má asi víc zdravotních problémů než puberták...
Ale samozřejmě i ty máš právo na to být unavená, jen tvoje máma od tebe asi očekává, že toho budeš zvládat víc... což je přehnaný očekávání. Asi bych i pochopila, že nemáš chut na jídlo, ale proč si nezkusíš dát něco i přes den? Určitě bys měla víc energie a nemusí do sebe cpát hory jídla, stačí třeba kousek jablka nebo čehokoliv vlastně. A to nemluvím o tom, jak je to nezdravý, takhle málo jíst, vždyt nedáváš svýmu tělu žádný živiny, jak by pak nemělo být unavené?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama