Chybí mi to, co bylo...

26. prosince 2015 v 19:16


Jako malá jsem vždy záviděla svým spolužákům, co mají oba dva rodiče doma. Nikdy jsem totiž nezažila, že by moji rodiče spolu žili nebo se alespoň milovali. Narodila jsem se ve chvíli, kdy byl táta už rozhodnut, že nás opustí. A deset dní po mém narození to také udělal. Závidím sice ostatním, že mají celé rodiče, že v jedné místnosti dokážou dva lidi oslovit "mami a tati", ale... Tohle není věc, která mi tolik vadí. Dokážu s tim žít, možná, že kdybych tohle někdy zažila, tak pro mě žití s jedním rodičem a naštěvování druhého bude těžší, ale... Vadí mi to, že má rodina není rodinou.

Když to řeknu zcela upřímně a bez okolků... Všechno se to posralo v roce 2013.
Nejdříve však napíšu, že tohle posrání pociťuji nejvíce na Vánoce, protože právě tehdy to vidím nejvíce. Každý rok o Štědrém dnu bylo jasné, co se u nás doma bude dít. Půjdeme nakoupit pár posledních věcí na večer a na oběd se zastavíme u babičky z máminy strany, kde bude i teta a její děti. Společně se najíme, popovídáme si a večer pojedeme oslavit svátky každý k sobě. Domluva vždy byla, že se sejdeme ještě 26. prosince u někoho z nás, kde si dáme ještě nějaký ty malý dárky a tak.
25. prosince vždy patřil tátovi a jeho rodičům. Jeli jsme k nim na barák, přijel strejda se svými syny a celý den jsme byli spolu, daly si zase dárky a hráli hry nebo tak. Základem zkrátka bylo to, že se sešla rodina. Nesešla se sice celá, ale ty dvě půlky ano... Byla jsem na to zvyklá, neměla námitky a milovala to.

Jenže... Posralo se to.
V roce 2013 zemřel tmel rodiny z máminy strany. Děda zemřel v červnu v 87 letech a nechal nás na tomto světě sami. Největší sviní na světě jsou samozřejmě peníze, hrabivost a závěť. Máma se kvůli tomu pohádala s babičkou a tetou. Odmítají spolu mluvit, nestýkají se a já jsem mezi nimi hloupou spojkou, co se bojí, aby jedna neřekla křivé slovo o druhé, protože z toho má pak celodenní třes.
Myslela jsem si, že dědy smrt nás sblíží. Že jeho ztráta nás donutí alespoň na Vánoce se sejít a oslavit je, ale ne... Vánoce jsou na tom to nejhorší. Už se nesejdeme 24. na oběd. Nesejdeme se už nikdy. Už nejsme rodina. Nenazýváme se tak. Máma je svině pro tetu, teta je svině pro mámu. Bratranec se pohádal s bráchou, oba dva nazývají toho druhého debilem. A já jsem ten prostředník, co se snaží vycházet s oběma stranama, ale nejde to. I když se snažím, tak citím jisté pusto. Ti lidé nejsou rodina mezi sebou. Jak tedy mohu být já jejich rodinou?

A v roce 2013 se posrala i rodina z otcovi strany. Srýc nikdy nepřekousnul tátovu novou manželku (já taky zrovna ne...) a táta zase strejdovu manželku. Pohádali se a oba dva jsou tvrdohlaví - odmítají se bratrovi omluvit nebo třeba se jen sejít bez manželek. Pokud chci vidět někdy v roce tátu společně s babičkou, tak musím najít víkend, kdy se to hodí babičce, jemu a mně. Když chci vidět strejdu, tak se to zase nesmí křížit s návštěvou táty. Nejhorší na tom je, jak můj strýc teď bere otce. Jela jsem s nimi na hory. Měli tam známé a on mě nazval: "Dcera mého bývalého bratra". On nedokáže ani uznat, že má mladšího bratra... Považuje se za jedináčka.
A teď si zkuste představit ty Vánoce. Protože 25. většinou jezdím za rodinou z máminy strany, tak nestíhám buď tátu u babičky nebo strýce (letos jsem nestihla strýce). Letos jsem jela s tátou k babičce až 26., protože 25. tam byl strejda.
Ani tam už to není, jak to bývalo. Strýc odmítá přiznat existenci táty a táta o strýci ani nepromluví... Je tohle rodina? Ne...

V obou dvou rodinách jsem se stala prostředníkem. Mrzí mě to, štve mě to. Kolikrát mi přijde, že vlastně ani rodinu nemám, že jen sdílím krev s lidmi, které pohání nenávist vůči lidem, které dříve snad i miloval.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pinki Claire Pinki Claire | Web | 26. prosince 2015 v 19:27 | Reagovat

Je mi moc líto, co prožíváš, ale jsi silná a v životě se budeš mít lépe, než šťastní lidé, protože jsi na život připravena a víš, co od něj očekávat. Přeji hodně zdaru do budoucna!:)

2 Pola Pola | Web | 27. prosince 2015 v 22:13 | Reagovat

To je smutný... bohužel, myslim, že v dnešní době to ale není ojedinělá záležitost. Holt peníze jsou až na prvním místě u hodně lidí.
Hele, ale věř mi, že kdyby třeba tvoji rodiče byli spolu, ale vlastně se nesnášeli, tvoje vánoce by taky stáli za prd. Takže by sis asi moc nepomohla.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama